ČLANKY
M 21,004
Je to jednasedmdesátiletý dědeček.Na Slovensku totiž prošel důkladnou dvouletou rekonstrukcí.Ale lakované dřevěné sedačky,litinové kolo ruční brzdy i zahnuté klaksony,to vše je puvodní.Nový je jen motor a jeho ovladaní panel.Celkem vyrobila Tatra Kopřinice devět těchto vozů.Z devíti vozů se jich dochovalo jen pět.Z toho jsou čtyři na Slovensku a poslední vlasní.Jindřichoradecké drahy.Teď se chystá na náročnou opravu vlaku M21 003 z roku 1939.Na kolejích by měl být nejpozději za pět let.
MAGNETICKA
VISUTÁ DRAHA
Počátek 70. let 20. století se lidé poprvé pokoušeli nejen stavět rychlejší lokomototivy, ale modernizovat současně vozidlo i cestu, po které se pohybuje. výsledkem byla magnetická visutá dráha. magnetická visutá dráha nemá žádná kola, jezdí pomocí elektromagnetických sil. na trati a na spodní části vlaku se nacházejí silné magnety, které se navzájem odpuzují, a tak se vozidlo vznáší ve vzduchu na tzv. magnetickýckém polštáři a dráhy se tedy vůbec nedotýká. pohon magnetického vlaku zajišťuje tzv. lineární elektromotor. Aby se vlak uvedl do pohybu, je dopravní cestou veden proud, který vytváří pohybující se magnetické pole. To prochází po celé délce dráhy, přitahuje za sebou magnet na spodku vozidla a tím je pohání dopředu. Motor magnetické visuté dráhy se tedy nachází na dráze pod vozidlem, vlak sám nemá žádný vlastní pohon. Magnetická visutá dráha může, podobně jako francouzský vysokorychlostní vlak TGV, dosáhnout rychlosti až 500km/h. Vzhledem ke zvláštnostem magnetické visuté dráhy je nutné stavět pro ni speciální tratě, což je však velmi nákladné. Budují se proto tam, kde dosud nabyla železbice a kde je zapotřebí získat velmi rychlé spojení mezi poměrně vzdálenými místy, například z centra velkých měst k letištím.